Tento příběh se mě doopravdy stal, není vymyšlený!!!
Jednou o prázdninách jsem byla na netu asi za půl hodiny začala bouřka, tak jsem si řekla,že se trochu postraším, tak jsem tedy šla na srašidelné příběhy. Četla jsem si je.Pak mě napadlo, že bych si otevřela okno aby byly více slyšet hromy. Chvilku jsem se znovu zabrala do čtení. Najednou jsem sly šela, jak někdo volal mé jméno :Terko,Terko,Terezo,Terezko,Tery,TeryTerezo.. Tak jsem šla z mého pokoje do ložnice kde seděli moji rodiče. Tak jsem se zeptala jestli to slyší také. Rodiče přikývli. Viděli můj napoloviděšený výraz a tak táta rychle dodal : ,,Ale když je bouřka tak psi šílí a když šel někdo se psem na procházku a neměl ho na vodítku tak možná utekl a někdoho teď hledá a jmenuje se třeba Tereza . Já jsem se ale bála, že mě někdo volal, že mě někdo potřeboval - nutně potřeboval.Ach jo.Nemohu si pomoct ale myslím si to.
Možná ti to příjde hloupé ale...Nech si to prosím pro sebe.